Příchod platební služby Apple Pay do České republiky byla velká únorová událost, a to zejména pro všechny majitele iPhonů, kteří čekali na možnost nahradit svým telefonem platební kartu několik let. Jakmile začaly internetový prostor zaplavovat radostné výkřiky tzv. jablíčkářů, příznivci z druhého tábora, vyznávající operační systém Android od Googlu, se jen potutelně usmívali.
„My už můžeme platit telefonem více než rok,“ zaznívalo v nejedné debatě na Facebooku a Twitteru od majitelů Androidů, když se minulý týden v Česku po dlouhém čekání spustilo Apple Pay. A mají pochopitelně pravdu. Google svou platební službu Google Pay, tehdy ještě pod názvem Android Pay, v České republice spustil 14. listopadu 2017, tedy zhruba před 15 měsíci.
Česká republika byla tehdy teprve šestnáctou zemí na světě, kde se mohlo pomocí chytrých telefonů s Androidem platit u bezkontaktních terminálů, nicméně v první vlně se tehdy představily pouze tři banky. Monetu, mBank a J&T Banku o pár měsíců později doplnila Komerční banka, ale na další jsme museli čekat až do letošního roku. V lednu jako teprve pátá spustila Google Pay Equa bank.
V mezičase se přidala také stravenková společnost Edenred a v omezeném režimu fintechový startup Revolut, který zatím podporuje pouze karty Mastercard, ale v součtu to ani tak nedává po 15 měsících od spuštění Google Pay v Česku více subjektů než v případě první vlny Apple Pay. Jablečnou platební službu zatím podporují Česká spořitelna, Komerční banka, Moneta, Air Bank, mBank, J&T Banka, startup Twisto a taktéž Edenred.
Větší hlad po Apple Pay
Potvrzuje se tím několik věcí. O Apple Pay je obecně mnohem větší hlad. Síla celého ekosystému Applu a jeho uživatelů je obrovská. Jednak zpravidla naskakují na nové technologie, perfektně a jednoduše zabudované do všech zařízení, rychleji a zároveň jsou často bonitnější. Hlad je tak jak ze strany zákazníků, tak i ze strany bank, jelikož na Apple Pay může naskočit více uživatelů než na Google Pay a díky tomu přes jablečnou službu proteče více peněz.
Přesně to potvrzuje i aktuální situace v České republice. Zatímco Apple Pay si během prvního týdnu aktivovalo u zmíněných bank a firem zhruba 150 tisíc lidí, Google Pay je na polovině. A to nemluvíme o srovnání prvních týdnů, ale srovnáváme 1 týden u Apple Pay a 15 měsíců u Google Pay. Přímo srovnávat první týdny nedává vzhledem k počtu participujících bank příliš velký smysl, navíc je dělí téměř rok a půl, během kterého se všechno rychle posunulo kupředu.
V případě Google Pay to – minimálně v Česku – ale zas tak úplně neplatí. Zatímco Moneta, mBank a Komerční banka za první týden hlásí u Apple Pay zhruba 69 tisíc klientů, Google Pay u nich využívá za 15 měsíců (v případě Komerční banky o tři měsíce méně) jen o 6 tisíc zákazníků víc. Komerční banka pak má dokonce už po prvním týdnu v Apple Pay více klientů (přes 34 tisíc) než v Google Pay za celý rok (zhruba 21 tisíc). Moneta hlásí u Apple Pay 23 tisíc klientů, u Google Pay 32 tisíc a mBank 12 tisíc, respektive 22 tisíc.
Privátní J&T Banka odmítá konkrétní čísla prozrazovat a podobně na tom jsou i Edenred a Revolut, proto je do srovnání nezahrnujeme. Aktuální čísla se nám prozatím nepodařilo získat ani z Equa bank, ale jelikož má Google Pay teprve pár týdnů, i s ohledem na ostatní banky více než pár tisíc klientů v této službě neočekáváme a na celková čísla by to nemělo příliš velký vliv. Již po pouhém týdnu tedy používá v Česku Apple Pay zhruba dvakrát tolik lidí, než kolik používá Google Pay po více než roce provozu. Skóre je 150 tisíc ku 75 tisícům.
Za Apple se platí
Nicméně když mluvíme o tom, že po Apple Pay je hlad ze všech stran včetně bank, je třeba doplnit, že právě pro banky to rozhodně není jen procházka růžovým sadem a nabírání nových klientů. Zatímco Google Pay je totiž nákladově velmi nenáročné, za to, že banka nasadí a aktivně provozuje Apple Pay, odvádí kalifornské firmě vcelku významné desátky.
Jak CzechCrunchi prozradilo několik zdrojů z bankovního prostředí, Apple si i od českých bank bere několik poplatků. Jednak je to fixní procento z každé transakce, které by se mělo i podle typu karty pohybovat kolem jednoho promile, a pak také kvartální poplatek v řádu jednotek korun za každý token, zastupující v iPhonu platební kartu.
Pro některé banky to tak může být zpočátku klidně ztrátový byznys, ale jak jejich představitelé přiznávají, je to často otázka prestiže a toho, že chtějí s novou technologií přijít jako první. Bankám se to pak navíc vrátí na mnoha vedlejších efektech a vzhledem k tomu, že ne všechny banky Apple Pay mají, mohou také získat nové klienty. Že se to tedy nakonec z mnoha ohledů vyplatí potvrzuje i to, že je o Apple Pay u nás i přes tuto finanční část věci větší zájem než o Google Pay.